close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Zápis 21. - Odplata

16. června 2013 v 2:53
Datum: 22. - 26.5.1993

Dnešní den začal opravdu zajímavě. A také tak skončil. Vstala jsem poměrně pozdě už se podával oběd. Ani se nedivím, když jsem se učila tak pozdě do noci.
Nejdřív jsem si vzpomněla, že je sobota a vzpomněla si, že Darius mi včerejší den řekl, že je na víkend u rodičů. A tak jsem zamířila rovnou do knihovny, když v tom jsem potkala Selenu. Ihned na mne vybafla něco s dopisem. Nevěděla jsem o co jde a v druhém okamžiku ke mě přilétla její sova. Sel mi ukázala šperhák.
Ihned jsme to šly vyzkoušet a po několika zkoušení ve dveřích Claphamova kabinetu Sel odešla hledat Samanthu. Místo toho však přivedla prefekta Ashe, který zkusil dveře odemknout pomocí kouzla. Bohužel, nevyšlo to. Tak jsme si chvíli povídali. Přemýšleli jsme, za kým můžem zajít, aby nám otevřel tu místnost. Napadnul nás Alert, ale stejně mu moc nevěřím. Ve chvíli, kdy zazněl školní rozhlas, že knihovna za pár minut zavírá jsem ihned tam vyběhla. Měla jsem vypůjčené knížky a musela jsem je vrátit. Půjčila jsem si další čtyři, které jsem nešetla. Něco o skřetech, něco o péči o hůlku... a další dvě nějaké. Momentálně se mi moc nechce vstávat z vyhřáté postele a podívat se do batohu, co jsem si to vlastně půjčila.
Následně jsem se vrátila do společenské místnosti. V místnosti byl Daniel s Carimelle. Na Carimelle už jsem si semtam zvykla, že tam je, ale opravdu mi přišlo divné, že je tam i Dan. Zničeho nic se opět začli ke mě přibližovat a tahali mě za ruce. No jasně - opět upíři. Vyvlékla jsem se jim a dostala se až za hranici dívčích pokojů, kde kluci nemohou. Teď už to byla bitva jen mezi mnou a Carimelle. Chtěla jsem se schovat k nám do pokoje, ale nestihla jsem zavřít včas, a tak jsem neměla na výběr. Za mnou se zabouchly dveře, když mne opět začala tlačit k nejbližšímu opěrnému místu, kde nebudu moct uniknout. Zabarvila mi vlasy. Zničeho nic mne napadlo zkusit ji zastrašit - vytáhla jsem nožík. Varovala jsem ji, že se nebojím jej použít. Chtěla jsem ji jen naznačit, že bych ji pořezala. S velkou opatrností jsem přejela nožíkem po její ruce, zatímco ona mě opět kousla. Zlekla se a začala utíkat pryč. Popravdě nic moc jsem ji neudělala, pouze malou oděrku, která bude do druhého dne pryč. Vím, co si mohu a nemohu dovolit. Zranit jsem ji rozhodně v plánu neměla. Když tak utíkala, napadla mě zákeřná věc. Zničeho nic jsem nastavila svou levou ruku a udělala krátký řez nožíkem, samozřejmě jen malý, tak aby to šlo zahojit. Ano trochu jsem se přitom bolestivě zaxichtila, ale ihned jsem můj výraz skryla, když jsem běžela za nimi. Vyšla jsem ze společenské a před ní stáli oba. Držela jsem si chvíli odstup, ale začala jsem se tvářit jak naprosto vyšinutý šílenec. Byla to skvělá odplata! Trochu víc a nenápadně jsem držela nožík s trochou krví. Daniel si okamžitě myslel, že to je krev od Carimelle, což mi dost nahrálo.


Oni si předtím možná hráli tak akorát s kečupem, ale tohle byla krev má vlastní. Nožík s mou krví jsem si přitiskla k ústům a opatrně, ale vážně děsivě z něj před nimi olízla krev.


Nebylo jí samozřejmě moc, ale i ta trocha stačila. Aby toho nebylo málo, řekla jsem, že můžu pokračovat. Potom co tedy řekli, že olizuju Cariinu krev, ukázala jsem svou levou ruku, na které byl čistý krátký řez. Poposunula jsem nožík na místo o kousek dál a řekla jim, že mohu pokračovat. Lehce jsem pravou rukou s nožíkem naznačila pohyb, že vážně budu pokračovat. V tom mě chtěli zarazit. Cari na mě hodila kouzlo, které protivníkovi podrazí nohy. Stačila jsem jen říct, že by to dělat neměla. Vstala jsem, stále držíc nožík s trochou krve v ruce - začala jsem se k ní přibližovat. Čím víc, jsem se přibližovala, tím víc se oddalovala.


Bylo senzační sledovat ten vyděšený výraz, že jsem opravdu zmagořila. Vytáhla jsem před nimi do pořezané ruky hůlku. Carimelle už jsem neviděla, utekla někam pryč. Mířila jsem stále nožíkem na Daniela. Utíkal přede mnou a bylo znát, že trochu kulhá, jelikož si myslím, že na něj, místo mě, použila kouzlo na podlamování nohou. Šla jsem stále za ním, jako jeho noční můra. Musela jsem vypadat opravdu vyšinutě. Několikrát jsem si před ním olízla rty a řekla, že si dám jeho krev. Když jsem došla k jednomu schodišti, nedaleko Parkerova kabinetu, stál tam a bavil se s Ginou, alespoň takhle ji nazývali. Ještě někdo přišel a ptal se, co se tu děje. Gina mě strčila kouzlem do mříží, které byly zvukotěsné.


Nenechala mě ani na chvilku promluvit. Vzápětí se objevil profesor Gordon Alert a byl průšvih. Bral nás do jeho kabinetu, ale po cestě jsme naštěstí narazili na Selenu, která chtěla s ním také mluvit. Došli jsme tedy do kabinetu. Díky bohu, že tam ta Selena byla. Profesor se nás vyptával o co tedy šlo. Nebylo co vysvětlovat, trochu se rozkřičel, ale naštěstí Selena začala také do toho mluvit. Žádný trest, žádné odepisování bodů. Ptala se na ten kabinet Claphama a já se k ní tedy přidala. Daniela později nechal jít zároveň se mnou. O sovy a hůlky se prý postará.
Došla jsem tedy do svého pokoje a zalila květiny. Vytáhla jsem si sešit přeměn a opět začala studovat...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Thomincenue Thomincenue | E-mail | Web | 6. května 2017 v 23:10 | Reagovat

Xopenex Cephalexin And Breastfeeding Effects  <a href=http://byuvaigranonile.com>viagra</a> Amoxicillin Chlymidia

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama