Datum: 18.3.1993
Hodně se toho událo. Sayaka se mnou má na ošetřovně hodiny. Probírá se mnou základy - tedy teorii. Poprvé jsme spolu probraly jaké jsou nejčastější úrazy a poté zlomeniny a naraženiny. Vyzkoušela si mě, jak vázat ránu. Bylo to zajímavé. Vzpomněla jsem si jak jsem kdysi chodila do zdravotnického kurzu. Obvázala jsem ji zraněnou ruku a z obvazů udělala něco jako závěsný šátek. Ještě jsem přemýšlela, čím bych to upevnila, ale na ošetřovně jsme nic nenašly. Bylo to velmi poučné. Později jsem vzala všechny své uvařené lektvary a donesla na ošetřovnu. Byla moc ráda i ve chvíli, kdy jsem přinesla ještě nevychladlý lektvar "Bezesného spánku" se známkou V - Vynikající přímo z hodiny lektvarů.
Dnes se mi stala úplně hrozná věc. Darius se mnou nemluví. Prvně jsem nevěděla o co jde. Když jsem na něj promluvila nechtěl mi nic říct - respektive mě ignoroval. Posadila jsem se k němu na hodinu astronomie a on z toho místa odešel. Bylo to opravdu strašné. Nevědět oč jde. Petr se mnou zůstal. Utěšoval mne, že to bude dobrý, šel se mnou na oběd. Po astronomii mi vysvětlil, co mu Darius řekl. Že nás prý chrání, kvůli trestu. Nechápala jsem o co jde. Říkal, že se zjistilo, ež jsem byla ve Zmijozelské koleji. Řekl to Mark, který je z Havraspáru Zmijozelským prefektům. Doteď nechápu, jak to mohl zjistit. Byla jsem z toho v šoku. Dariuse čeká školní trest. Proto nás do toho nechce zatahovat. Petr stále tvrdí, že trest by měl dostat on kvůli tomu, že není příliš komunikativní. I přesto, že jsem mu vysvětlila, kdyby školní trest dostal on, i tak by chtěl Darius vzít trest na sebe stejně jako chce Petr. Je dobře znát, že jsou bratranci. Až na to, že Petr se chtěl zabíjet jsou skoro stejní... Pouze mám o Dariuse strach. Je velmi otažitý a nechce se mnou ani promluvit. Stále přede mnou utíká a já nevím co dál...
Bell mi po večerce řekla, že viděla nějaké monstrum u učebny lektvarů. Říkala že zalezlo do kanálu, a tak jsme se tam šly podívat. Brodili jsme se tím sajrajtem - i když jsem si přidržovala černou sukni namočila se. Když už jsme vylezli, Bell spadla o kousek dál do kanálu. Já tam naneštěstí spadla taky a tak jsme se nejspíš hodinu pokoušely vylézt nahoru. Po dlouhé době se nám to konečně povedlo. Byla tam velká obří krysa. Když už jsem konečně vylezla, ta krysa divně zařvala a nějak se ji podařilo vylézt za námi nahoru. Kousla mě do nohy! Zakřičela jsem a snažila se rychle vylézt po žebříku nahoru za Bell. Doběhla jsem do spolky a řekla Bell co se stalo. Naštěstí mě kousla jen trochu tak to bolelo jen chvíli. Následně jsme obě zamířily do sprch a vykoupaly jsme se z těch hnusných smradů, které byly v kanálu.
Své věci vypraly do čista. Hrozně to smrdělo. Naštěstí známe kouzlo na vyčištění, a tak to šlo dobře.
Zalehla jsem do postele a začala psát do deníku. Byl to strašný den. Stále se bojím. Co se to s Dariusem jen děje?
Snad to bude brzy lepší nebo já...
*zbytek textu je rozmazaný slzami a napsaný roztřepaným rukopisem, který je nečitelný*
