Datum: 15.10.1992
Milý deníčku,
dlouhou dobu jsem nic nenapsala, a tak to musím napravit. Semtam nám nějaké hodiny odpadly - hlavně tedy na začátku, kdy učitelé ještě neměli pevně daný rozvrh hodin.
Naší úplně první hodinou byly Formule. Je to zvláštní kouzlit s hůlkou. Musím si dávat pozor na správný sklon, švih i správný pohyb. Je to trochu složité, ale opravdu mě to baví. Zatím se sice učíme pouze kouzla, která nemají žádný účinek, ale pro základ to rozhodně stačí. Profesor je možná španěl, protože stále na nás mluví s určitým přízvukem. Byla spousta dalších hodin, jen už si nepamatuji, jak přesně šly za sebou. V Lektvarech jsme brali teorii. Zatím jsme sice nevařili lektvary, ale odpoledne jsem vytáhla mléko, které jsme měli na snídani. Došla jsem do klubu lektvarů, který jsme nedávno objevili - je tam dostatek čokolády a kakaa. Připravila jsem si horkou čokoládu s pomocí knihy lektvarů pro první ročník a mé sady na lektvary. Pracovala jsem s kotlíkem a dalšími pomůckami. Velmi mě to bavilo.
Mezi další patřila Astronomie, kterou vede náš kolejní. Také probíráme teorii. Další zajímavou hodinou je Obrana proti černé magii. Člověk se v této hodině jen tak nenudí, protože se učíme opravdu bránit. Štítová kouzla a tak. Pečlivě si píšu všechny zápisky, jen mám strach, že o ně jednou příjdu, když vím, kolik lidí si doopravdy ty zápisky píše.
První hodina létání byla docela zajímavá. Dostali jsme do ruky kouzelnický dopravní prostředek - koště. Vyzkoušeli jsme si nasednout a sesednout, dost se těším, až budeme opravdu létat. Legrační na tom je, že sotva jsem se ten den procházela kolem hřiště, zaměstnala mne Clara - ať se přidám k Mrzimorskému famfrpálovému týmu. Měla jsem za to, že se smí pouze účastnit studenti od druhého ročníku. Naštěstí nám řekla, že moc studentů stejně nepřišlo, a tak má volná místa. Tak jsem tedy zůstala a vyzkoušela si let na koštěti a let kolem kuželů.
Zato hodiny Přeměńování - zajímavý předmět. Máme milou paní profesorku, která nás učí různá kouzla přeměňování. Na první hodině nás hodně chválila a naučila nás další kouzla navíc. Až na to, že v druhé hodině nám napařila napsat esej. Spolužáci si dělali naschvály a tak, co ji zbývalo nám zadala práci. Esej na téma "Jak vzniklo přeměňování" jsem měla hotové jako jedna z prvních a jakmile jsem dopsala, hrdě jsem došla ke katedře a odevzdala na stůl sešit. Tohle psaní esejí mi docela jde, jelikož druhý den, jsem svůj sešit našla v truhle a u eseje byla napsaná známka V, což je Vynikající - nejlepší známka. Hodin bylo opravdu hodně a esejí - nejspíš tři. Naneštěstí na nás tak moc nespěchají. Jednu esej z astronomie na téma "Je ve vesmíru život?" máme odevzdat až do konce školního roku. A esej z formulí na téma o hůlce, má být odevzdána do konce pololetí.
Mezi další důležitější věci patří to, že v hradě už se pomalu neztrácím. Semtam hledám ještě nějakou učebnu, ale už se to hledá snáze, když člověk tudy prochází den co den.
Po večerce si už jen dávám velký pozor. Začala jsem chodit sbírat bylinky. Je to zábava. Vždy si vezmu nějaký pytlíček a vydávám se do Zapovězeného lesa. Už mne studenti upozorňovali, že se tam nachází spousta tajemných a nebezpečných zvířat, ale zatím jsem tam nic nepotkala. Ovšem neříkám, že si nedávám pozor. Moc hluboko do lesa opravdu nechodím, ale občas večer vyjdu a sbírám bylinky, které najdu. Svítím si hůlkou nebo za svitu měsíce chodím - jak říkám nechodím hluboko, a tak měsíční paprsky dosáhnou i do míst, kde obvykle sbírám. Občas vycházím nad ránem, kdy slunce vychází a nastává den. Jednou už jsem narazila na modré potvůrky. Matt jim říkal "Rarachové". Sice říkal, že jsou neškodní, ale i přesto se k nim moc nepřibližuji. Nejsem přeci blázen. Také jsem na Bradavických pozemkách našla skleníky. Bylo otevřeno. A tak jsem se rozhodla, proč nenakouknout. Rozhlédla jsem se, koukla skrze sklo dovnitř a opatrně vešla. Různá semínka. Od durmanu, po mandragoru. Pytlíčky se semínky byly popsány, a tak jsem se rozhodla, že si pár semínek vezmu, ale s tím, že druhý den příjdu a nahradím je semínky ze svých. Napsala jsem tam i lístek a zalila všechny květiny, ke kterým jsem se dostala. V druhém skleníku - taky otevřeném, jsem našla nějaké hnojivo a pár květináčů. Vyzkoušela jsem jej na mých květináčích a druhý den rostlinky povyrostly. Byla jsem tak ráda. Vzala jsem si trochu hnojiva do sklenice, ale stejně mi brzy došlo. Vrátila jsem se tedy na kolej a udělala z našeho pokoje skleník - tedy tak tomu každý říká, když vejde dovnitř. U nás v Mrzimoru jsem od nynějška známá jako květinářka.
Dokonce jsem provedla důležité rozhodnutí. Stanu se Lékouzelníkem. Dlouho jsem nad tím přemýšlela a nakonec se rozhodla. Baví mě míchat lektvary a sbírat bylinky. Proč tedy nepracovat u sv. Munga jako lékouzelník? Je pravdou, že budu muset hodně studovat a dělat zkoušky z mnoha předmětů, ale co už. Budu ráda pomáhat druhým.Ke všemu jsem ještě zjistila, že Darius chtěl ostříhat vlasy. Nechal se ostříhat Petrem. Petr jej ostříhal dohola. Darius se naštval, a tak ostříhal i Petra dohola. Darius si v několika následujících dnech došel na ošetřovnu pro lektvar na růst vlasů, za to Petr si nechal hlavu holohlavou s tím, že si ten lektvar chce uvařit sám.
Zanedlouho bude dokonce Halloween, slyšela jsem, že se zde dosti slaví. Mám trochu obavy, ať mne nevylekají k smrti.
