Datum: 14.2.1993
Byl to zvláštní den. Potom, co jsem se probrala a převlékla se, došla jsem do Vstupní síně. Po místnosti poletovalo několik růžových ptáčků a jeden mi přistál na rameně. Byl tak roztomilý. Poté vletěl k pytlíčkům s valentýnkami a posunkami ukazoval, že mám taky nějakou poslat. Okamžitě jsem si jednu vzala. Napsala jsem Dariusovi básničku do valentýnky. Následně ji uložila do krabičky, ať ji jeden z ptáčků doručí. Přišla mi také valentýnka. Bell mi jednu poslala. Nazvala mě květinářkou. Bodejť by ne, když mám v pokoji skleník. Rozhodla jsem se jí taky jednu napsat. Když jsem dorazila k nám na pokoj, všimla jsem si velké hromady valentýnek, které měla na nočním stolku vedle postele. Když jsem dostala od Dariuse valentýnku, schovala jsem si ji pod polštář. Byla tak krásná.
Odpoledne jsme se sešli ve Velké síni a Dariuse napadlo, když už je ten valentýn a výzdoba stále drží... Napadlo mne jít do sklepení, tam jsem jmelí viděla. Došli jsme tam a dali jsme si pusu pod jmelím. Bylo to tak pěkné.
K večeru jsem šla s Dariusem. Ukázal mi zmijozelskou místnost. Mají to tam trochu temné, ale pěkné. Byla jsem u Petra a Dariuse na pokoji. Petr měl pořád sebevražedné sklony. Povídali jsme si, přespala jsem u nich.
